Možnosti nás lidí se zdají být pomalu neomezené. Cokoliv nám přijde na mysl, to můžeme mít, v čemž předčíme všechny ostatní tvory sdílející s námi naši planetu. Jenže to má háček. Máme-li takovou možnost skutečně mít, neobejdeme se bez peněz. Takové neomezené možnosti jsou totiž závislé na tom, kolik jsme za to, co chceme mít, schopni zaplatit. Kdo má peněz dost, ten má třeba skutečně všechno, co jenom chce mít. Zatímco ten, kdo peníze nemá, je na tom zle, tomu je kdeco nedosažitelné.
Z toho pak vyplývá logická skutečnost, že my lidé prostě peníze potřebujeme. A musíme se k nim nějak dostat. Logicky tak, že si je vyděláme. A pokud si je nevyděláme? Pak si je třeba můžeme půjčit.
Jenže s takovými půjčkami je to přece jenom poměrně ošemetné. Sice jsou nám nabízeny pomalu na každém kroku, sice se poskytovatelé půjček doslova předhánějí v různých nabídkách, jenže jakmile není zájemce o půjčku náležitě kvalitní, má smůlu. Stačí třeba nižší příjem nebo záznam v registrech dlužníků, případně pak i jiná potíž, a hned je žádání o půjčku v bance zbytečné, je to předem prohraný boj. Protože banky nepůjčí nikomu, komu dostatečně nedůvěřují.
A když potřebují pomoc ti, jimž v bance nevyhověli? Pak se musí zkusit štěstí u nebankovní společnosti v podobě nebankovní hypotéky. Protože jsou to právě takové nebankovní hypotéky, které dávají naději i lidem, kteří nemohou moc nabídnout. Tady se totiž ručí za splácení půjčených peněz nemovitostí žadatele. A to dává možnost vyhnout se náročnému prověřování toho, jak na tom žadatel po finanční stránce je.
A tak o nebankovní hypotéky žádají ti, kteří jinde neuspěli nebo se neúspěchů jinde obávají. Tady totiž hned vědí, na čem jsou. Schválení probíhá rychle, peníze se tu nabízejí relativně výhodně, a tak je to mnohdy ta nejlepší volba, pro kterou se může člověk v tísni rozhodnout.